Komorní vinařství Trojak

Bogdan Trojak se narodil roku 1975 ve slezském Těšíně, sídelním městě těšínských Piastovců. Jako půlroční batole byl ve švestkovém sadu nedopatřením přiklopen plechovou vaničkou. Zážitek naprosto temného, uzavřeného prostoru uprostřed prozářeného letního dne zanechal v jeho citlivé duši nesmazatelnou stopu. Vanou se pak přiklápěl ještě mnohokrát. Nezapomene na podzimní večery, kdy na její vypouklé dno dopadaly přezrálé ryngle nebo na červnové bouře s myriádami krup. Svoji plechovou dělohu nakonec přerostl. Od té doby je tím, čím je – básníkem, spisovatelem a vinařem.

Hospodaří ve třech viničních tratích Bořetic v srdci Hanáckého Slovácka. Největší vinici má na Čtvrtích, kde je čtvrtohorní sprašové podloží. Druhý vinohrad se nachází ve svažité trati Veselá (katastr Němčiček) a zde je v podloží třetihorní pískovec a slíny. Třetí vinička byla před třemi lety vysazena v opuštěné trati Zázmoníky a réva tady roste doslova v písku. O Zázmoníky se stará spolu s dalším Autentistou Richardem Stávkem. V této vinici vedené postaru “na hlavu” ve velmi hustém sponu se nepoužívají chemické postřiky, plevel se vyžíná srpy a je skrmován vinohradnickými kozami. Svah je tak prudký, že se vše vynáší v putnách na zádech. Je to ráj vzácných ještěrek zelených, které zde dorůstají až do děsivých rozměrů!

Tato vinička je téměř přesnou rekonstrukcí předrévokazových moravských vinohradů.

Bogdan Trojak se soustřeďuje na poněkud zprofanovanou odrůdu Veltlínské zelené, o jejíž mimořádnosti a lokální opodstatněnosti je bytostně přesvědčen. O veltlínském spřádá mnoho bláznivých teorií – má např. za to, že veltlínům velmi prospívají kvartérní spraše, které byly v chladných obdobích hojně porostlé pelyňkem, jehož pylových zrn jsou plné. A právě veltlíny mají schopnost tuto pylovou hořčinku absorbovat a udělat z ní komponentu typického veltlínového pikantně-nahořklého závěru…

Nejpodstatnější jsou pro Trojaka zdravé a zralé hrozny. Do lisu se nesmí dostat žádná plesnivá či jinak postižená bobule. Tato přísnost je u spontánně kvašených vín zásadní.

Mošty jsou odkalovány sedimentací pouze částečně. Díl kalů se ponechává – je to důležitý “dopravní prostředek” pro divoké kvasinky.

Fermentace bílých moštů probíhá v akátových sudech (menší partie ve skle). Běžná praktika síření hroznů a moštu před fermentací se nikdy neaplikuje.

Kvas většinou zahajují “anarchistické” apikulátní kvasinky, které jsou pro mnohé moderní enology nepřijatelné (hodně pění, jsou prý původci těkavých tónů), Trojak je však miluje. Když pracují naplno, sklep se promění v kypící alchymistickou dílnu. Apikuláty zvyšují viskozitu čili olejnatost vín.

Po dokvašení leží mladá vína po nějaký čas na hrubých kalech. Délka této fáze je odvislá od ročníku: čím vyšší kyseliny, tím delší tato doba je.

Následuje první stáčka. Víno se jemně přisíří. Některá se nesíří vůbec.

A pak se už nedělá téměř nic. Některá vína jsou stočena podruhé, jiná leží na jemnýchkvasnicích až do léta.

Všechna vína zrají ve sklepě před lahvováním nejméně rok. Protože se nefiltrují ani nečiří, musí je “stabilizovat” čas.

I na lahvi jsou jemně “nabřesklá” a nervní. Vyžadují zvýšenou péči – tmu a stálou nižší teplotu.

Bogdan Trojak připravuje tato vína: Sprasz (VZ), Schwertler (Sg), Řezlík (RR+TČ), Kaich (RV+VZ+NG), Twardowski (FR+ME), Kocínka (RM).

Komorní vinařství Trojak

Česko – Morava – Bořetice/ Němčičky

Vlastní vinice: 1 ha